Hannover

Láska na pohled z dálky: Hannover

Existují města, o kterých se mluví. I když tam člověk ještě ani nebyl. Hannover je v tomto ohledu trochu z jiného soudku: námětem k rozhovoru se stane, až když se tam začnete chystat. Za to však o to vydatnějším, neboť v Hannoveru se toho dá neuvěřitelně hodně objevit, což by člověk za poměrně novou fasádou města z časů poválečné obnovy vůbec nečekal. Hannover je tak oblíbeným cílem i napodruhé či dokonce napotřetí – protože se to vždycky jistým způsobem vyplatí.

Kde se lidé scházejí. A kam se vydávají.
Domlouvají-li si lidé schůzku ve městě, volí zpravidla jedno ze dvou míst: sochu Ernsta Augusta na stejnojmenném náměstí před nádražím, anebo tzv. Kröpcke, křižovatku s hodinami na centrálním náměstí v city. Neobvykle rozlehlé se zdá být jádro tohoto města, které se rozrůstalo po staletí, od původního historického jádra až po nádraží z 19. století. Dnešní staré město však dnes již není tím, co bývalo: původní architektura se dochovala pouze v několika málo ulicích. Návštěva se přesto vyplatí, a nejen proto, že i dnes se lze stejně jako kdysi proplétat křivolakými uličkami a nahlížet do rustikálních hospůdek a kouzelných obchůdků, nýbrž i kvůli středověké staré radnici.

Ta se stavěla téměř sto let, snášela různé přístavby a přestavby, přežila dokonce i demoliční plány, aby byla nakonec kolem roku 1850 rekonstruována kompletně ve slohu 15. století – zkrátka pamětihodnost prvního řádu. Praktické: hned naproti stojí krytá tržnice, tzv. pupek celého Hannoveru. Na místě s dlouhou tradicí a bohatou atmosférou, na pomezí minulosti a současnosti: radnice, zámek a Nanynky. Tady mezi historickým jádrem a krásným městským parkem Maschpark stojí Nová radnice. Svou velikostí a přepychem působí historicky, jako z oněch časů, kdy byl Hannover ještě monarchií, ke slavnostnímu otevření však ve skutečnosti došlo až v roce 1913. Vaše kroky povedou z impozantní haly s kopulí východním křídlem do nového měšťanského sálu, kde si můžete vždy prohlédnout nějakou zajímavou výstavu či zhlédnout menší akci. Nahlédnout byste měli i do „Hodlerova sálu“, zasedací místnosti s monumentální freskou „Jednota“ švýcarského malíře Ferdinanda Hodlera, která ilustruje příklon Hannoveru k hnutí reformace. Lákadlem pro návštěvníky je rovněž zámek Leineschloss, sídlo dolnosaského zemského sněmu a bývalá královská rezidence. Zde začíná také plejáda soch, z nichž nejznámějšími – svého času ostře diskutovanými, dnes horlivě milovanými – jsou Nanynky z roku 1974 autorky Niki de Saint Phalle.

Tamtadadá, opona se zvedá: v Hannoveru se hraje na vysoké úrovni
Uměním však nepřekypuje jen veřejný prostor: Státní divadlo, Opera a Zahradní divadlo ve Velké zahradě, jež je dějištěm svižných letních muzikálů, Nové divadlo, Hannoverské bulvární divadlo, Divadlo u Aegi, poskytující platformu hostujícím souborům všech žánrů, a silná nezávislá divadelní scéna – Divadelní dílna v Pavilónu, Divadlo An der Glocksee, Commedia Futura, Zákulisní divadlo Hinterbühne, divadlo Okno do města, Fenster zur Stadt, a Středeční divadlo – to vše slibuje v Hannoveru prvotřídní divácké zážitky. Důstojně zastoupen je i tanec a balet – jen v podobě tanečního festivalu s názvem Mezinárodní taneční divadlo, Mezinárodní soutěže choreografie a Festivalu tanga se každoročně konají tři vrcholné akce. A ještě: ochotnické umění, kabaret, jazz všeho druhu – Hannover je vyhlášeným hlavním městem německého jazzu – a samozřejmě také rock a pop – vzpomeňme si třeba na skupinu Scorpions či zpěvačku Lenu. Navíc: desítky muzeí s významnými sbírkami, galerie, umělecké spolky... a tak dále a tak dále. Čili jak jsme naznačili úvodem: v Hannoveru se toho dá objevit neuvěřitelně hodně.

Highlights

Discover Destination Germany with our interactive map

Zde přidejte své oblíbené. Uložte, rozvrhněte, sdílejte a vytiskněte si svůj výběr a naplánujte si celou svou cestu po Německu.

Vybráno 0 oblíbených položek