Ulm

Vzpínající se k nebi a ve dvojím vydání: Ulm

Ulm existuje od roku 1810 hned dvakrát: jako Ulm a Nový Ulm. Smlouva rozhodla o tom, že Ulm připadne Württembergu, avšak čtvrti na pravém břehu Dunaje zůstanou bavorské. Pro turisty to znamená hned dvojnásobný důvod k návštěvě Ulmu: pulzující velkoměsto s Ulmskou katedrálou a historickým jádrem na jedné, a přívětivé středně velké město s masivní vodárenskou věží, starým spolkovým opevněním a několika rustikálními pivovarskými hostinci na druhé straně.

Boží prst a nebeské hodiny

Toto zdvojené město leží samozřejmě ve velkém stínu jedné jediné stavby – Ulmské katedrály, „božího prstu“ s nejvyšší kostelní věží na světě. A přilehlé náměstí Münsterplatz je svou velkolepou souhrou dějin a pokrokové architektury neuvěřitelně napínavým prostranstvím. Ulm však bez pochyby nelze redukovat jen na katedrálu a katedrální náměstí. To pocítíte hned, jakmile popojdete pár kroků dále k překrásné radnici: její nejstarší část tvoří kupecký dům z roku 1370, v roce 1419 je poprvé zmiňován jako radnice, a kolem roku 1520 byl doplněn bohatě zdobenými astronomickými hodinami.

Průkopníci: Einstein a krejčík z Ulmu

Na schodišti uvnitř radnice je možno obdivovat repliku létajícího stroje Albrechta Ludwiga Berblingera, legendárního „krejčíka z Ulmu“. Jeho letecké pokusy však tehdy, před 200 lety, bohužel nebyly korunovány úspěchem: v den D marně čekal na příhodný vítr, a tak jeho „let“ skončil ve vlnách Dunaje. Přesto je dodnes oslavován jako příklad pracovitého muže, a že Ulmští rádi prorážejí do nových dimenzí, alespoň v myšlenkách, připomíná i skutečnost, že se v Ulmu narodil Albert Einstein.

Naše kroky míří dále k vinnému dvoru, obchodnímu domu, jehož prestiž trvala téměř 500 let, dále k prastarému kamennému domu, románské kapli sv. Mikuláše cca z roku 1220 a dále až k přísežnému domu, „Schwörhaus“, ze 17. století. Každým rokem o „Přísežném pondělí“, kterým vrcholí Ulmské lidové slavnosti, přísahá z jeho balkónu starosta města slavnostně na městskou ústavu, tak jak mu to ukládá velká bula z roku 1397. Napětí slibuje i prohlídka Ulmského muzea. Archeologické sbírky se mohou pochlubit cca 30 000 let starou plastikou „Lvího člověka“, jež je nejstarší trojrozměrnou napodobeninou člověka resp. zvířete na světě, a zahrnují – mimo jiné – i sbírku důležitých děl evropského a amerického poválečného umění.

O tlustých řeznících a mokřinách

Pozornost upoutají také dvě věže starého městského opevnění: Husí věž, Gänseturm, a Řeznická věž, Metzgerturm, z roku 1345, lépe známá jako šikmá věž v Ulmu. I k ní se váže typicky ulmská anekdota: věž prý byla pojmenována po nepoctivých řeznících, kteří do salámů přidávali potají dřevěné piliny. Když jim na to měšťané přišli, zahnali je do věže, kde je zamkli. Zde pak viníci čekali na příchod starosty. Ten tak sršel hněvem, že se před ním všichni krčili do rohu, a že byli pěkně při těle, věž se celá nahnula... Skutečným důvodem sklonu věže je však podklad, kterým je původně bažinatá půda.

Vy se však můžete bez obav sklonit nad sklenicí piva v pivních zahradách v Ulmu či Novém Ulmu a ochutnat mok i přímo z přidružené sladovny. Příležitosti nabízí například park Friedrichsau. Tento areál na břehu Dunaje z roku 1811 je největší přírodní zelení v Ulmu a Novém Ulmu. Relaxovat můžete také v parku Glacis v Novém Ulmu, kde jsou k vidění zbytky starého spolkového opevnění, v botanické zahradě při univerzitě a v dalších pěkných parčících. Návštěva Ulmu a Nového Ulmu je však dobrou relaxací sama o sobě, což zjistíte v podstatě na každém rohu tohoto nádherného města.

Highlights
Highlights

Discover Destination Germany with our interactive map

Zde přidejte své oblíbené. Uložte, rozvrhněte, sdílejte a vytiskněte si svůj výběr a naplánujte si celou svou cestu po Německu.

Vybráno 0 oblíbených položek