Lidé na Lutherově straně: jeho žena, reformátoři, myslitelé a jeden kníže

Martina Luthera provázeli jeho životem především dva lidé. Katharina von Bora, jeho manželka, a Philipp Melanchthon, velký učenec z Brettenu, který se zabýval duševním životem a je nazýván vševědoucím „učitelem Německa“.

Reformace je samozřejmě pevně spjata se jménem Martina Luthera. Něco takového však není dílem jednotlivce. Po Lutherově boku stála celá řada spolupracovníků. Byli to významní, stateční muži – a jedna žena, Katharina von Bora, narozená 29. ledna 1499. Jako dcera ze zchudlé šlechtické rodiny strávila své dětství v klášteře, v roce 1523 utekla a našla útočiště v domě Lucase Cranacha staršího, blízkého Lutherova přítele. V roce 1525 se Katharina von Bora provdala za Martina Luthera a usadili se ve starém augustiniánském klášteře ve Wittembergu. Katharina se starala o domácnost, spravovala finance a selský statek, provozovala pivovar a věnovala se také chovu ryb. Martin Luther ji s oblibou nazýval „můj pán Käthe“, jako výraz toho, že byla opravdovou paní jeho domu. Zemřela 29. prosince 1552 v Torgau. V této době byl myšlenkovým vůdcem reformace Philipp Melanchthon. Už za Lutherova života byl jejím teoretikem, významnou spojkou s těmi nejlepšími styky s kurfiřty a vzdělanci v Evropě. Když Melanchthon 19. dubna 1560 ve Wittembergu zemřel, musela univerzita povolat tři nové učitele, kteří měli pokračovat v jeho práci. O dva roky a jeden den přežil Johannese Bugenhagena, Lutherova zpovědníka a přítele, se kterým se setkal v roce 1521. V roce 1523 Luther zařídil, aby byl Bugenhagen zvolen novým farářem v městském kostele, čímž se stal prvním evangelickým farářem ve Wittembergu. Za to, že zde mohl Luther v poklidu žít, mohl být vděčný svému příznivci Friedrichu Moudrému, který jej v roce 1519 odmítnul vydat do Říma. V roce 1521 si pak u císaře vymohl volný doprovod na říšský sněm ve Wormsu a postaral se pak o Lutherovo bezpečí. Ačkoliv tento kurfiřt Luthera dlouho chránil a tím reformace vlastně vůbec umožnil, obrátil se na novou víru teprve krátce před svou smrtí. Významným současníkem, i když nikoli spolupracovníkem, byl Jan Kalvín, který ve jménu reformace od roku 1539 zřídil v Ženevě přísný řád. Také ve Švýcarsku, v Curychu, působil Ulrich Zwingli, který se s Lutherem seznámil v roce 1529.