Christie
@hellochristie

Krušné hory v Česku znám. Ale jak vypadají z německé strany?

Město dřevěných hraček – Seiffen, Německo

Když jsem dostala od Germany Tourism nabídku na spolupráci s tím, že mohu jet do některé části Německa, vybírala jsem jednoznačně přírodu. Krušné hory znám z české strany, ale nikoli z té německé. A přiznám se, že jsem vůbec netušila, jak moc se mi tam zalíbí.

Z Prahy jsem vyrazila v pátek po poledni a ve dvě hodiny už jsem byla na místě. Oblast, kterou jsem měla prozkoumat, se jmenuje Seiffen. Seiffen je také městečko v nadmořské výšce 650 m., známé především výrobou loutek a dřevěných hraček.

Přímo v Seiffenu jsem ubytování nenašla, proto jsem si přes AirBnB našla soukromý apartmánek hned ve vedlejší vesnici Neuhausen. Přímo zde se nachází slavné Muzeum louskáčků.

Jakmile jsem se ubytovala, vyrazila jsem na procházku. Rozhodla jsem se, že do Seiffenu dojdu pěšky. Měla to být procházka na 50 minut, ale to jsem netušila, že půjdu snovou přírodou, u všeho se budu zastavovat a obdivovat všechnu tu krásu kolem. Po dvou hodinách jsem do Seiffenu nakonec dorazila, a nemohla se vynadívat!

Malebné městečko s krásnými zákoutími a uličkami bylo plné obchůdků a výloh s dřevěnými hračkami. Přecházel mi zrak, jak kouzelné to bylo. Šla jsem se podívat na místní kostel a jeho zahradu, vlastně hřbitov, jak jsem později zjistila. Nikdy jsem neviděla hřbitov, o který by se někdo tak nádherně staral. Zašla jsem také k radnici a obdivovala dřevěné ozdoby ve městě. Ještě jsem dostala tip, že nejkrásnější atmosféra je tu na Vánoce, kdy si místní udělají malé trhy a o adventních nedělích pořádají tradiční hornický průvod, kdy se „chytá“ jakýsi skřítek.

Cestou jsem dostala hlad, tak jsem navštívila Gaststätte Holzwurm, první hospůdku, kterou jsem potkala. Nemohla jsem si vybrat lépe. Ke klasickému německému Radleru jsem si objednala krémovou polévku s medvědím česnekem, a byla výborná, takovou jsem ještě nikdy nejedla! S nadšením jsem si objednala druhý chod, smažené camemberty s brusinkovou omáčkou a houstičkou, a opět jsem byla nadšená. Obsluha byla neskutečně příjemná a jídlo fantastické!

S plným břichem jsem se vydala zpět do penzionu, ale při západu slunce mi to nedalo, musela jsem si na chvíli lehnout na louku provoněnou bylinkami, a užívala jsem si výhledy do okolí. Do postele jsem padla za tmy, připravená ráno na další dobrodružství.

Začalo už v 5:15 hodin, abych nezmeškala východ slunce. Vybrala jsem si nedaleký nejvyšší bod – Schwartenberg. Od ubytování to bylo asi 35 minut pěšky. Po rozednění se mi naskytla překrásná podívaná. Podzim už klepe na dveře, proto jsem byla doslova ve svém živlu.

Po ranním výšlapu jsem si na pokoji odpočinula a po obědě vyrazila do centra. Do Muzea louskáčků jsem se nakonec nedostala. Neměla jsem u sebe hotovost a jediný bankomat poblíž je za zavřenými dveřmi, které se o víkendu otevřou jen kartou místní banky. O to větší mám ale důvod se sem vrátit. Město Neuhausen je naštěstí také plné dřevěných ozdob, takže jsem měla i tak pěknou podívanou.

Abych nelenila, dala jsem na doporučení a zajela se podívat do města Olbernhau, bylo to jen osm kilometrů cesty. Místní kostelík a řeka mi zpříjemnily poslední chvilky na mém pracovním výletě.

Musím se přiznat, že jsem nečekala, jak je v oblasti Seiffen krásně! A což teprve v zimě, tady musí být přímo pohádková atmosféra. Budu se tedy těšit na další výlet do míst jen 5 km za naší hranicí.

S láskou, Christie x

Zajímavé tipy v jednotlivých destinacích