Z Řezna jsem byla od začátku nadšená

Když se řekne Bavorsko, většina lidí si představí Mnichov, někdo možná hory a průzračná jezera, nebo taky klobásy a pivo. Já mezi tyto lidi rozhodně patřila. Proto když jsem dostala pozvání jet objevovat krásy Bavorska do Řezna, které ve středověku bylo dokonce hlavním městem tohoto regionu, byla jsem nadšená. Do té doby jsem totiž Regensburg, jak zní jeho německý název, znala jen z ukazatelů na dálnici po cestě z Mnichova zpátky do Čech.

Teru Menclová s Germany Travel letos vyrazila na dvě destinace, a tou druhou bylo právě Řezno. Do té doby znala Teru Řezno jen jako ukazatel na cestě z Mnichova do Čech, a proto pro ní cesta vlakem do tohoto okouzlujícího bavorského města byla nezapomenutelným zážitkem.

Seznámení s Řeznem: sladká čokoláda a bavorské pivo

Do Řezna vede z Prahy přímé vlakové spojení od Českých drah, takže o způsobu dopravy bylo rozhodnuto velmi rychle. Po příjemných čtyřech hodinách jsme dorazili na místo a rovnou se ubytovali v novém moderním hotelu the niu Sparrow, kde jsme měli základnu pro nadcházející dny. Hotel je vzdálen asi kilometr od historického centra, takže jsme to na první tour neměli daleko a mohli jsme se projít pěšky. A abychom se s městem hned od začátku co nejlépe seznámili, absolvovali jsme komentovanou prohlídku s moc milou paní průvodkyní, která nám pověděla víc o lokální historii, současném životě v tomto studentském městě a vzala nás na spoustu skvělých míst.

Poté jsme nakoukli do místního historického obchodu s klobouky Hutkönig, kde si nechal vyrobit klobouk i Johnny Depp pro film Alenka v říši divů od Tima Burtona. Originál tam mají dokonce stále vystavený, z čehož jsem měla jakožto velká filmový fanynka opravdovou radost. Pokud rádi nosíte klobouky, milá obsluha vám ochotně poradí s výběrem a případně vám ho na místě upraví přímo na míru.

Celou prohlídku jsme pak symbolicky zakončili v lokálu Wurst und Bier, kde jsme měli možnost ochutnat lokální piva z menších i větších pivovarů, protože pivo k Bavorsku prostě patří. Pan majitel nám ochotně všechny druhy představil, zasvětil nás do tajů pivovarnictví a ještě nám dal ochutnat několik místních hořčic. V Řeznu se totiž mimo jiné vyrábí i výborná sladká hořčice, kterou jsem si nakonec musela odvézt i domů, jak moc mi chutnala.

Den druhý: Návštěva muzea a lodí do Walhally

Už od mých studentských let mě baví historie, proto jsem se těšila i na návštěvu místního muzea Haus der Bayerischen Geschichte. Momentálně v něm probíhá výstava s názvem Twilight of the Gods - the Last Monarchs, která představuje všechny důležité události a postavy v období po smrti krále Ludvíka II. Bavorského. Celá expozice je skvěle udělaná a uvidíte v ní vše od Sigmunda Freuda, Sisi až po začátek první světové války.

V muzeu nám docela vyhládlo, takže jsme rovnou vyrazili na oběd do nedaleké tradiční restaurace Wurstkuchl, která je zároveň nejstarší klobáskárnou na světě. V Řeznu je vyhlášená, čemuž odpovídaly i zástupy lidí čekajících na take-away. Proto pokud byste sem rádi vyrazili na nějakou dobrotu, doporučuju si udělat rezervaci. A nebojte, nají se tam i vegetariáni.

A pak už následovala plavba lodí po Dunaji až k Walhalle, obrovskému památníku, který byl postaven v 19. století na počest velkým mužům a ženám německé historie i současnosti. Pro mě to byl osobně asi největší zážitek, protože se jedná o skutečně monumentální místo uprostřed přírody, odkud navíc máte nádherný výhled na řeku a její okolí. A skvělá byla i samotná plavba, která trvala necelé dvě hodiny (tam a zpátky) a blíže nás seznámila s povodím Dunaje.

Po náročném dni jsme zamířili do další typické bavorské restaurace na břehu řeky v podobě Beer Garden s názvem Spitalgarden, kde jsme ochutnali jiné místní pivo a pořádně se najedli. Pod širým nebem a s obsluhou v místních krojích, která zvládne roznést i 8 půllitrů piva najednou. Myslím, že nic typičtějšího už jsme vidět nemohli.

Den třetí: Obhlídka radnice a volné odpoledne

Poslední den nás čekala prohlídka staré radnice, která se z velké části zachovala v původní středověké podobě, a také návštěva místní mučírny. Za dobu našeho pobytu jsme měli celkem tři různé průvodce a mile mě překvapilo, jak dobře uměli anglicky a kolik toho věděli. Na každou mojí zvědavou otázku jsem dostala vždy podrobnou odpověď a sem tam i nějaký vtípek navíc.

Zbytek pobytu jsme pak měli ještě dostatek času projít si krásné centrum, dát si kávu a výborný oběd v Café Lila hned kousek od hlavního náměstí, projít si druhý břeh řeky za západu slunce a zakončit to skvělou večeří v sicilské restauraci Amore, Vino & Amici. Odjížděli jsme z Řezna s pocitem, že se sem určitě musíme ještě vrátit. Zvlášť když je to z Čech takový kousek.

Objevte Řezno